Které muže by nezajímalo, jak na ženu a co dělají ti ostatní lépe, že se jim ženy sami padají do náruče. Snaha okoukat trochu té praxe od kamarádů a čerpat z naučných knih, které někdo již znalejší před nimi sepsal.
Taková je právě kniha, která se mi náhodou dostala do ruky. Na první pohled svým vzezřením připomíná sice romantické knihy Harlequin, ale je výhradně určena mužům. Je opravdu srozumitelně sepsána, včetně praktických rad a tipů, kterými se můžete inspirovat.
Neudělá z vás profesionálního baliče, ale může napomoct zbavit vás počátečního ostychu a nedělat zbytečné chyby při seznamování. Každý si však musí najít svůj vlastní styl. Hodně také záleží na povaze a náladě oslovené dívky, a s tím související vzájemné sympatii.
Slovo autora:
Autor: Tomáš Beránek
Proč vznikla tato kniha? To je prosté. Tak jako pro většinu mužů jsou zeny i pro mne významnou součástí života. Už od dospívání po nich toužím, chci je., miluji je. Býval jsem ale nesmělý) nezkušený a k tomu jen průměrně pohledný. Od prvních marných pokusů o seznámení, od dob prvních zklamání, jsem asi jako každý pátral po návodu, jak získat ženu, po níž toužím.
Můj životní příběh se po této stránce ničím nelišil od příběhů mužů, kterým se zpočátku nedařilo. Ale v něčem snad přece: prohrané bitvy mne inspirovaly k práci na sobě. Nepřestal jsem mít rád ženy, ani sebe. Pátral jsem důsledně po tom, co jsem dělal špatně, a později se zkušenějšími kamarády sdílel postupy, které fungovaly. Časem se přidala i radost ze hry.
Těsně předtím, než jsem začal psát tuto knihu, se mi jeden mladší kamarád přiznal, že mi závidí, „jak to umím se ženami.'1 V dobrém rozmaru jsem mu odpověděl: „Ale to je přece jednoduchý. Naučíš se to taky. Hodím ti pár základních triků do mailu."
Po několika měsících práce, sbírání podkladů a doplňování zkušeností od mnoha mužů i žen, mu místo mailu posílám tuto knížku. Snad promine malé Zpoždění. A neposílám ji jen jemu, ale všem, kteří to chtějí s dívkami a ženami umět lépe než dosud.
Ukázka z knihy:
Ať balíme ženu na jednu, nebo na více nocí, špatná počáteční volba má vždy nepříjemné důsledky. Přešlap na startu způsobí trampoty nám i jí, zvláště pokud se balení vyvine ve vážný vztah. Vhodným vý¬běrem cíle balení lze snížit riziko odmítnutí i případných problémů ve vztahu.
Přestože podle psychologů žádná obecná teorie výběru milenky či partnerky neexistuje, existuje nepřeberná armáda mužů, kteří při výběru udělali chybu. Provedl jsem si malý průzkum, jehož výsledky vám předkládám.
Hlavní pravidlo výběru zní:
Pokoušejte se jen o ženy, u nichž je podle běžných měřítek šance, že jim máte co nabídnout a že ony mají co nabídnout vám. Co to v praxi znamená? Nedopouštějte se opakovaně následujících chyb.
1. chyba: vybíráme si ženy, které mají jiné úmysly
Rozumí se samo sebou, že když chceme sbalit ženu na jednu noc, je lepší si vybrat typ ženy, která mávne rukou, když nás ráno neuvidí. Je samozřejmé, že nejvhodnější partnerka na chození je ta, která též hledá někoho na chození atd. Přestože to všechno víme, děláme stále stejné chyby. Velmi často si vybíráme ženy, které mají představy odlišné od našich plánů, a pak se trápíme tím, že nás odmítají, nebo že vztahy rychle krachují.
Typickým příkladem jsou tyto kombinace neslučitelných představ:
• chceme ji na vážný vztah - ale ona se nechce vázat, anebo se nedávno rozešla; bez šance, nepřemlouvejme ji, nepovede se to!
• chceme ji na jednu noc - ale ona je do někoho zamilovaná nebo na to nemá povahu; tatáž prognóza.
• chceme ji na sex, ne na vážný vztah - ale ona touží po partnerovi, který jí poskytne vztah se vším všudy; můžeme se chvíli tvářit, že spolu chodíme, ale časem zjistí, jak to vlastně myslíme, a opustí nás.
• chceme si ji vzít a mít s ní čtyři děti - ale jí je 20 a rození dětí ji zatím děsí; nepřesvědčujme ji, je to nerozumné a bez šance.
• chceme s ní mít vážný vztah nebo si ji vzít - ale ona je několik let vdaná, má dvě děti a vyhovoval by jí pouze vztah sexuální; užívejme si v daných možnostech, nebo utečme.
• nechceme vlastně vůbec nic - ale ona chce úplně všechno; i to je velké neštěstí ...atd.
Jak tuto chybu nedělat?
Pokud je to jen trochu možné, stačí pře¬mýšlet a vyzvídat. Přemýšlet o jejím zázemí, rodině, vztazích, o jejím věku. Zjistit co nejdříve, o co jí s muži v danou chvíli jde, a pak zjistit, o co jí jde s vámi. Pozor! To, že má „přítele," neznamená nutně, že jste bez šance. Čtěte kapitoly Jak ustát „přítele", Co vlastně ženy chtějí?, a pokud už výběr proběhl a jste po uši zamilovaní, vyhledejte léčivou kapitolu Duševní hygiena pro nešťastné zamilované.
2. chyba: vybíráme si výrazně hezčí ženy, než na jaké máme
Typická začátečnická chyba. Přeceňujeme se, my ješitové... Říkám to nerad: ale pokud nejste velmi trénovaní baliči, výrazné hezčí ženu hned tak nesbalíte. Zvláště pokud jí není více než 25 let a vy jste přibližně stejně staří nebo mladší než ona. Slyším vaše výhrady: co to znamená „výrazně hezčí žena"? Jak se dá porovnat pohlednost muže a ženy? Proč bych ji nemohl sbalit?
Spatná zpráva: na vašem vzhledu v první fázi velmi záleží; závisí na něm, zda vám vůbec dá šanci k dobývání. Dobrá zpráva: pokud spadáte do „estetické kategorie" nejhůř o stupeň nižší, není nic ztraceno. Ukecáte ji. Tedy, slušně řečeno, okouzlíte ji svým vtipem, šarmem a výjimečnou osobností, budete-li vědět, jak na to.
Vraťme se ještě k „estetickým kategoriím". Myslím, že každý muž dobře ví, kam svým zevnějškem zapadá. Nemá cenu hrát si na to, že o tom nevíme. Otestujte se.
Jsou vytvořeny čtyři kategorie - škaredý, průměrný, pohledný a velmi atraktivní.
Nyní se upřímně zařaďte do jedné z nich. Máte to? To ale není všechno. Nyní si vybavte, zda jste běžně zvyklí se podceňovat, anebo přeceňovat. Podle výsledku se o půl dílku až dílek posuňte na stupnici v patřičném směru doprava (jste zvyklí se podceňovat) nebo doleva (přeceňovat). Díky za upřímnost. Hotovo? Řekněme, že nyní zhruba víte, v jaké „estetické kategorii" se nacházíte. Ženy to o vás vědí samozřejmě ještě lépe, a to do půl vteřiny, bez výpočtu, podobně jako to víte i vy o nich. Vybavte si konkrétní ženu, po které toužíte: kam byste ji zařadili na stejné škále?
Pokud je rozdíl mezi vaším a jejím umístěním na stupnici větší než jeden a půl dílku ve váš neprospěch, smiřte se raději s tím, že neuspějete.
Jsou to samozřejmě všechno hrubé výpočty, které nic neříkají o konkrétní ženě a konkrétní situaci. Můžete být například „velmi atraktivní", ale naprosto nebýt její' typ a máte smůlu. Nebo naopak: dost vám odstávají uši, ale ji hluboce zasáhne váš literární talent, apod. Zmíněné kategorie mají jen napovědět, že zejména mladší ženy skutečně dají na to, jak vypadáte spíše než na to, jací jste. S přibývajícím věkem klesá pro ženu při výběru partnera váha jeho vzhledu a narůstá vliv jeho osobnosti, společenského postavení a dalších okolností.
Jak tuto chybu nedělat? Pokud se považujete spíše za nesmělé a nezkušené a nepatříte mezi velmi atraktivní, vyberte si k balení (aspoň zpočátku) sobě přibližně rovnou, anebo klidně o něco méně pohlednou ženu, než jste sami. Neničte si sebevědomí něčím, co nemůžete ovlivnit. Když vytrváte, postupným nabíráním zkušeností získáte takovou jistotu, že nakonec „ukecáte" i ženu tak atraktivní, že si ji budete sami závidět. (Mimochodem, aby bylo jasno. Když mi bylo dvacet, byl jsem určitě nejvýš v kategorii „průměrný". Za těch třináct let se to maličko zlepšilo, takže upřímně přiznávám, že dnes jsem v kategorii „pohledný".)
3. chyba: vybíráme si ženy, jejichž společenské postavení je podstatně lepší než naše
Kovář zamilovaný do princezny, princezna zamilovaná do kováře, a k tomu nepřející příbuzní: pohádkový námět končící obvykle šťastnou svatbou a zámkem plným dětí. Všichni bychom měli jednou pro vždy přijmout fakt, že v reálném světě se pohádkové konce konají spíše výjimečně. Ani dnešní doba není prosta sociálních rozdílů, a přede-vším předsudků, které se samozřejmě promítají do vztahů i do balení samotného.
Nedávno mi kamarád, redaktor Novy, vyprávěl, jak půl roku zapíral před přítelkyní z „lepší rodiny" svou práci. Tvrdil jí, že je novinář a že přispívá do různých časopisů, a ona se na nic víc nevyptávala a tvrdila, že je do něj zamilovaná. Až došlo na představení rodičům, význačným akademikům, u společné večeře, nechtěl lhát, a tak se přiznal, že dělá redaktora v televizi, a to nikoli veřejnoprávní. Ústa rodičů zůstala otevřená, přítelkyně vykřikla: „jak jsi mi mohl tak hnusně lhát!?" Kamarád s úsměvem opustil nejen večeři, ale také přítelkyni a její snobskou rodinu. Je to příběh, který se stal a v různých podobách se stává.
Ale ani sbalit ženu, jejíž zázemí či společenské postavení je od začátku viditelně „lepší" než vaše, nemusí být nemožné. Jde o to, že ji musíte okouzlit něčím výjimečným. Jako u každého „handicapu" musíte i v tomto případě při balení zabodovat v jiných oblastech. Například mimořádnou sexuální přitažlivostí a vtipem, výjimečnou osobností a talentem atd.
Jak jsme však byli svědky v příběhu mého kamaráda., počáteční nadšení nemusí vydržet dlouho. Potíže se mohou projevit později, až pomine zamilovanost a ze známosti se stane vážný vztah. Ženám impo¬nují muži, kteří se umějí pohybovat ve společnosti, kteří jsou uznávaní, umějí se o sebe sami postarat, kteří si umějí jít za svým cílem a jsou schopni přes překážky dosáhnout toho, co si vytyčili. Naopak nesnášejí muže, kteří jsou líní, podceňují se, vzdávají se, nebojují. Pokud v jejích očích budete v tomto bodě selhávat, opustí vás.
Společensky či majetkově nadprůměrně situovaní muži ale mívají také problémy, většinou ne při seznamování, ale později ve vztazích; často spoléhají na své peníze či postavení a zanedbávají citový rozměr vztahu. Jsou vytížení, nevěnují se svým partnerkám. Jakoby nevěděli, co ženy ve skutečnosti potřebují. Jiní zase doplácejí na svou důvěřivost a nechávají se využívat ženami, které to myslí upřímně především s je¬jich kontem.
Jak se vyvarovat takových problémů? Pří výběru, pokud je to možné, zvažte své možnosti. Nepodceňujte vliv, který má na ženy vaše zázemí v porovnání s jejím; vezměte v potaz, jak vás bude posuzovat její rodina a přátelé: stojí vám to za to? Držte se reality - a představujte si nejen to, že ji držíte v náručí uprostřed rozkvetlé louky, ale také, jak se s ní pohybujete na večírku mezi jejími nápadníky, kteří tam přijeli v BMW. A ještě něco: pokud cítíte, že jí opravdu vadí, že děláte v komerční televizi, najděte si holku, která má dobré srdce.
4. chyba: vybíráme si ženy s odlišnou mentalitou
Jeden můj málomluvný kamarád (zvyklý jít rovnou na věc) nedávno sbalil mtelektuálku a nešťastné se do ní zamiloval. Nešťastně ne proto, že by ho nechtěla, ale proto, že ho „vyčerpává tím, že o všem moc pře-mýšlí (bohužel prý i v posteli) a směje se jiným věcem, než on". Opačný případ je též tragikomický Jiný můj kamarád (nosící kostěné brýle), velký příznivec historické literatury a čaje, propadl romantickému kouzlu prodavačky v supermarketu. Jak nyní s láskou hořce přiznává, je „nesmírné krásná a tragicky blbá", takže před ní svou literaturu „ra¬ději skrývá, aby si neublížila".
Oba příklady jsou trošku vyostřené, ale ne úplně netypické. Vystihují potíže lidí, kteří si padnou do oka, ale nikoli „do ucha". Tedy: jeden druhému se líbí, přitahují se, ale mají příliš odlišnou mentalitu, způ-sob myšlení, jiný smysl pro humor, propastně rozdílné vzdělání, jiné životní hodnoty ... prostě nejsou na stejné vlnové délce. Nějakou dobu to nemusí vadit, ale až opadne počáteční erotické okouzlení, rozdílnost povah se projeví zásadními neshodami.
Mimochodem, jistý výzkum ukázal, že pro dlouhodobé fungováni vzta¬hu není až, tak důležité, aby měli partneři společné zájmy, jak se většina z nás domnívá. Pro delší soužití je naopak velmi vhodné, když aspoň jeden má nějaký koníček, který s ním ten druhý vůbec nesdílí.
Jak vybrat ženu „mentálně shodnou"? Balíte-li jen pro krátkou radost, například kvůli sexu, není mentální rozdílnost na škodu. Pokud vím, mnoho mužů se základním či středním vzděláním je přitahováno ženami vzdělanými, nebo naopak, muže všeho druhu přitahují ženy krásné a mrkavě prostinké.
Při výběru partnerky pro delší vztah jde ale o něco jiného než jen o prvoplánovou přitažlivost. Musíte se spolu být schopni bavit, sdílet základní hodnoty a mít podobný smysl pro humor.
Dejte v tomto bodě na intuici: když se už na třetí či čtvrté schůzce nutíte k úsměvu, ona vůbec neoceňuje váš smysl pro humor, a celkově cítíte, že si nemáte co říct, už to nebude jen počáteční nervozita nebo zamilovanost, ale hlubší problém. Ještě chvíli to zkoušejte, ale když se váš dojem brzy nezmění, užijte si aspoň té tělesné shody, anebo rovnou utečte.
5. chyba: vybíráme si ženy zkušenější než jsme sami
Ženy jsou přitahovány muži, z nichž vyzařuje zkušenost a mužnost. Vzhledem k tomu, že muž dospívá později než žena, vyhledávají dívky podvědomě podstatné starší chlapce a muže. Potřeba mít zkušeného partnera pak ženy provází celým životem. Přesto se my muži tak často snažíme sbalit ženy, v jejichž očích jsme jen „zajíčci", „trdla", „koloušci", „rybízci" apod. Příšerné!
Roli však nehraje samotný věkový rozdíl, ale spíše - s věkem obvykle související - zkušenosti a vzhled. Proto nelze udělat jednoduché ma¬tematické závěry o tom, jaký věkový rozdíl je ideální. Jisté je, že balit dívku na první pohled starší a zkušenější je pro chlapce na první pohled mladšího a méně zkušeného obtížné, ba téměř nemožné.
Úplně obecně lze říct:
• děvčatům do dvaceti vyhovují nejvíce muži o 3-5 let starší; je-li vám do dvaceti, máte to těžké; taky jsem si v prváku zoufal, že mi spolužačku hravě přebalil jeden ohavný čtvrťák
• ženám mezi dvaceti a pětadvaceti vyhovují už i muži stejně staří, ale opět rozhodně zkušenější
• ženám nad pětadvacet vyhovují muži stejné staří a nevadí jim ani muži o mnoho let starší - neboť ženám v tom věku už běží o více než jen o chození
• některé ženy, které se dostávají do věku, kdy už s nostalgií vzpomínají na mládí, mohou toužit po mladších mužích, a to nejen v sexuálním smyslu.
Obecně vžitá zkušenost je, že pro vážnější vztah či manželství je vhodnější kombinace starší muž - mladší žena. Existuje však velké množství spokojených párů, kde je tomu přesné naopak. Věkový rozdíl menší než sedm let v kterémkoli směru není v manželství významným rizikovým faktorem.
Jak si tedy vybírat? Tady je každá rada drahá. Jak už jsme si řekli, malý věkový rozdíl při balení nemusí hrát roli - jde především o to, jaké zdání v ní vytvoříte. Zjistíte-li například od její kamarádky nebo přímo od ní, že vás považuje za „zajíčka", (a přitom není typ „na zajíčky"), absolutně nemá cenu se dál snažit: nepřitahujete ji, jen se baví.
Jste-li naopak odrostlejší a balíte ženu o mnoho (desítek) let mladší, musíte si vybrat takovou, která je na starší, a do úvah započítat i reakci jejího okolí. Pokud nemá se staršími muži zkušenost, sama ještě netuší, jak silně na ni zapůsobí odpor jejích rodičů (kteří těžce ponesou, že jsou tak trochu vaše generace).
Pro dlouhodobé vztahy může být věkový rozdíl nad šest let rizikovým faktorem.
6. chyba: vybíráme si ženy, které nás pak nepřitahují
Šestý hřích. Zdá se vám nemožné, že muž balí ženu, která ho ani nepřitahuje? Není to takový nesmysl, jak to vypadá. A v dnešní době se stává ještě častější než dřív.
I. Velkým zdrojem vztahů zatížených touto chybou je dnes internet. Jeho vinou totiž vznikají mnohem častěji pseudovztahy, které s fyzickou přitažlivostí muže a ženy nemají nic společného. Dlouhé týdny až měsíce dopisování, v nichž si oba vyměňují názory na vše, slevami v obchodech počínaje a náboženstvím konče. Dojde i k výměně fotografií, účastníci si dokonce mohou zavolat a vidět se webkamerou „naživo".
Po delší době vzniká iluze blízkosti, na jedné nebo obou stranách pro¬puká zamilovanost.
Poprvé se sejdou - a nastane trpké zklamání. Jejích mentální souznění je přebito tělesným nesouladem: jejich těla se neshodují tak jako duše, nedají se oklamat ani ukecat. Nevoní si. Nepřitahují se. V některých případech to nepoznají hned. Rozvíjejí sexuální soužití, ale „nějak to není ono".
Vycházím ze zkušeností svých kamarádů i lidí, které jsem vyzpovídal v internetových diskusích. Všichni nakonec přiznali, že aby se dalo hovořit o skutečném vztahu muže a ženy, musejí se oba aspoň jednou osobně potkat („cítit se"). Samozřejmě nejlepší je, když se pro vztah rozhodnou teprve po více setkáních.
Po zklamání z prvního osobního kontaktu přichází podivná a beznadějná fáze, Pseudopartneři jsou na sebe příliš zvyklí, vždyť se znají měsíce a roky, ale se ztrátou perspektivy takového vztahu chuť na setkávání mizí. Kromě lítosti nad ztracenou nadějí se dostavuje neochota k seznamování vůbec. Paradox je, že tohle nebylo seznamování.
Jak obejít rizika seznamování po internetu? V žádném případě se neseznamujte jen po internetu. Používejte jej nejvýše k první kontaktáži a k tréninku. Pokud v Síti zachytíte nějakou nadějnou ženu, trvejte na tom, že se musíte co nejdříve sejít. Neprotahujte první virtuální fázi déle než je nezbytně nutné. Ctěte také kapitolu Nespoléhejte na seznámení po Internetu.
II. Problém, že občas dobýváme ženu, která nás fyzicky nepřitahuje, je ale určité mnohem starší než internet. Přitažlivost závisí na mnoha okolnostech, které nejsou vidět na první pohled, a které vyžadují delší čas a „bližší ohledání". V průběhu dobývání nás původně okouzlující žena může přestat fyzicky přitahovat, přestože přátelské sympatie k ní nadále zůstávají. To nás může zmást a zavést do slepé uličky.
Fyzická přitažlivost mohla být snížena například něčím, co se nám nelíbí na jejím těle (zjištěním, že nám nevoní, nechutná), její nešťastnou povahou, protivným hlasem, nějakými zlozvyky, závislostí, a nakonec i sexuální nezralostí atd. Potíž nastává, když si dostatečně zavčas neuvědomíme, že byl tajemný proud přitažlivosti přerušen, a do dobývání či vztahu nadále vkládáme energii a čas. V budoucnu nás to může stát sexuální neshody a velké strádání.
Jak tomu předejít a zabránit? Je to celkem jednoduché. Zeptejte se zavčas upřímně svého těla, zda vás dotyčná žena skutečně přitahuje. Myslím, že víte, jak rychle se má dostavit a jak má vypadat jednoznačně kladná odpověď. Objevuje se dotyčná žena ve vašich sexuálních fantaziích, anebo je tam více místa pro jiné ženy? Než se zamilujete, než se pustíte do vážného vztahu, poctivě prozkoumejte, zdáváš skutečně nadále „rajcuje", zda se vzrušení nevytratilo po prvních úspěších a vaše zapálení není už jen pouhá ješitnost či setrvačnost.
7. chyba: nevíme, proč si vybíráme
Do výběru toho, o kterou ženu budeme usilovat, nám pochopitelně nemluví jen naše vědomí. Své hlasovací právo má taky tajemné nevědomí, v němž jsou uloženy zejména zkušenosti z rodinného prostředí. Nikdo si nikdy nevybírá partnerku plně vědomě, ale také „citem", což je samo-zřejmě v pořádku.
Problém však může nastat, pokud naše problematické zkušenosti z rodinného nebo i milostného života přerostou únosnou mez a naše nevědomí lobuje příliš silně, aniž bychom si to uvědomovali. Pak se může stát, že si opakovaně vybíráme partnerky podle špatného klíče; náš cit je ovlivněn a napovídá ne zcela správně. Například si vybíráme jen takové ženy, které jsou nějakými vlastnostmi podobné někomu z našich rodičů či sourozenců, popřípadě předchozích partnerek. Vi¬nou toho opakované přehlížíme při výběru zjevné vady a okolnosti, které ve vztahu později způsobí nové problémy. Vybíráme si opakovaně nějaký „svůj typ ženy'!, aniž bychom si promysleli, proč od tohoto typu žen dostáváme pravidelné košem.
Další problém může nastat, když podlehneme nějaké nesmyslné fantazii. Znám poměrně úspěšného a pohledného muže, který mi vyprávěl, jak podlehl „záchranářskému bludu". Občas si zašel s kamarády zaskotačit do nevěstince, kde jednoho dne objevil ženu, do níž se - jak tvrdil - zamiloval. Rozhodl se ji zachránit, snil o tom, že ji „vytáhne z marastu" a ožení se s ní. Chodil za ní stále častěji a ona stále navyšovala částku, kterou si brala bokem. Když se jednoho dne podíval na své vymetené konto, začal o sobe vážně přemýšlet. Tvrdil mi, že si nakonec sám bolestné uvědomil, že ta dívka pouze skvěle dělala svoji práci: zamilovaný klient je přece ten nejlepší kšeft. Jeho fantazie o tom, že ji zachrání, byla od počátku úplně nesmyslná, ale přesto jí na dlouhé měsíce podlehl. Vlastně se zamiloval do pohádkové představy, nikoli do ženy samotné.
Jak se nenechat vodit za nos vlastními fantaziemi?
První pomoc: zapojte vůli a odpoutejte se.
Druhá pomoc: vyhněte se na čas ženám, které jsou váš typ.
A dlouhodobě: nevěřte na pohádky, vraťte se do reality a staňte se detektivy vlastního milostného života.
Prohlédněte si ve vzpomínkách předchozí partnerky (pokud byly) a jejich vlastnosti. Porovnávejte. Všímejte si, co se opakuje. Nevybíráte si pořád stejný typ ženy a nenastanou nakonec vždy stejné problémy? Při svých dalších rozhodnutích více přemýšlejte a počítejte se svou zaměřeností. Pracujte na sobě. Když ani to dlouhodobě nepomůže a budete se do vztahů stále zamotávat, vyhledejte odborníka a poraďte se.
